Rakouský ministr vnitra a představitel neoabsolutismu.

Rakouský císař a poslední český korunovaný král.

Ministr zahraničí, státní kancléř Rakouského císařství a organizátor vídeňského kongresu.

Nejdéle vládnoucí rakouský panovník, který nastoupil na trůn roku 1848.

Rakouský velitel a polní maršál českého původu, který porazil Italy v jejich první válce za nezávislost.

Následník rakousko-uherského trůnu, na kterého byl spáchán roku 1914 atentát v Sarajevu.

Rakouský polní maršál, který potlačil v Rakousku (i v Praze) revoluci v roce 1848.

První ministerský předseda v Uhrách, podílel se také na rakousko-uherském vyrovnání.

Ministr vnitra, po němž jsou pojmenována jazyková nařízení, která zvýšila oficiální status češtiny v úředním styku.

Bratr Františka Josefa II., který byl prohlášen mexickým císařem, později však byl svržen a popraven.

Rakouský polní maršál. Vyznamenal se ve válkách proti Napoleonovi, kterého porazil v bitvě u Lipska.

Syn Ferdinanda Josefa I. a následník trůnu, který ovšem roku 1889 spáchal sebevraždu.

Rakouská císařovna, uherská, chorvatská a česká královna. Manželka Františka Josefa I.

Česko-rakouská hraběnka, spisovatelka a pacifistka, která roku 1905 získala jako první žena na světě Nobelovu cenu za mír.