Anglická revoluce

Po smrti Jakuba I. nastupuje na anglický trůn jeho syn Karel I. Z jaké pocházeli dynastie?
1. Stuartovců
2. Tudorovců
3. Habsburků
4. Bourbonů
5. Kapetovců
Jakým zemím Karel I. vládl?
1. Anglii, Skotsku a Irsku
2. Anglii, Skotsku, Irsku a severní Francii
3. Anglii, Irsku a Nizozemí
4. pouze Anglii
5. Anglii a Irsku
V Anglickém království žili katolíci, anglikáni a puritáni. Kdo byli puritáni?
1. Angličtí kalvinisté, kteří chtěli očistit anglikánskou církev od zbytků katolických tradic a byli odpůrci krále. Král je také pronásledoval.
2. Tradicionalisté, kteří chtěli anglikánskou církev znovu připojit k Římu jako katolickou.
3. Hnutí radikálních novokřtěnců, odmítali církev i panovníka.
4. Angličtí luteráni, chtěli nastolit novou církev, která bude podobná švédské církvi.
Puritáni byli v Anglii pronásledováni, často proto prchali ze země. Slavnou se například stala plavba lodi Mayflower roku 1620. Říkalo se jím otcové poutníci. Kam puritáni často odcházeli?
1. Na pobřeží Severní Ameriky, kde začali zakládat osady.
2. Do Irska, především do jižní části, kde žijou dodnes.
3. Na pobřeží Jižní Ameriky, kde začali zakládat osady.
4. Do Skotska, především okolí Glasgow.
V Anglii žili anglikáni, puritáni a katolíci (v menšině). Jaká však byla náboženská situace v Irsku a Skotsku?
1. Irsko - převážně katolíci
  Skotsko - presbyteráni (kalvinisté)
2. Irsko - převážně katolíci
  Skotsko - anglikáni (jako v Anglii)
3. Irsko - kalvinisté
  Skotsko - katolíci
4. Irsko - kalvinisté
  Skotsko - luteráni a anglikáni
Parlament si na králi Karlovi I. chtěl vynutit schválení Petice za práva. V nich bylo psáno, že výběr daní vždy musí schválit parlament a že kdokoli bude chtít znovu zavést katolictví, bude pokládán za nepřítele. Jak na to reagoval král?
1. Výnos přijal, avšak následně rozpustil parlament a už jej nesvolával.
2. Výnos nepřijal, rozpustil parlament a vyhlásil válku všem, kdo parlament podporovali.
3. Výnos přijal a ve všem se podřídil. Parlament poté byl svoláván jako obvykle.
4. Výnos nepřijal.
Potíž Karla I. byly vysoké ceny a neustálý nedostatek peněz. Jakým způsobem si je opatřoval?
1. Vyhlašuje nové daně, prodává tituly i úřady.
2. Svolává parlament pro jejich vybírání.
3. Admirál Drake z jeho pověření přepadává španělské a francouzské lodě se zlatem.
4. Zabavuje majetek katolické církvi.
Svou neuváženou politikou se Karlovi I. podařilo vyvolat vzpouru ve Skotsku. Čím ji vyvolal?
1. Chtěl sjednotit náboženské obřady Skotska s Anglií.
2. Chtěl po Skotsku vyšší daně jak v Anglii.
3. Chtěl ve Skotsku zakázat protestantství.
4. Chtěl Skotsko donutit vyslat armádu proti Španělsku.
Karel I. potřeboval získat více peněz, musel tedy po dlouhé době opět svolat parlament. Svolal dokonce dvakrát za sebou. Zasedání dostalo označení "krátký parlament" a "dlouhý parlament". Proč se tak nazýval?
1. Podle doby působení - krátký parlament zasedal jen několik dnů a kvůli požadavkům ho král nechal rozpustit, dlouhý parlament fungoval několik let.
2. Podle počtu poslanců - v krátkém parlamentu byla pouze třetina poslanců, zasedání bylo proto zrušeno a obnoveno až po svolání všech (dlouhý parlament).
3. Podle vzdálenosti od Londýna - krátký parlament byl svolán v blízkosti Londýna, avšak kvůli možným rebéliím se musel vzdálit až do Walesu, proto dlouhý parlament.
4. V tehdejším jazyce označení krátký znamenalo první, kdežto dlouhý znamenalo druhý.
Roku 1641 povstali Irové. Protože se začaly šířit zvěsti, že je král podporuje, a král sám nedokázal zatknout členy parlamentu, kteří jej kritizovali, opustil Londýn. Proti králi stál parlament, statkáři, obchodníci a kalvinisté. Kdo naopak stál na straně krále?
1. anglikánská šlechta a církev, katolíci a část buržoazie
2. pouze katolíci
3. pouze anglikánská církev
4. anglikánská církev a Skotsko, luteráni a puritáni
Kdo stál v čele vojsk těchto dvou táborů, královského a parlamentního?
1. královského Ruprecht Falcký, parlamentního Oliver Cromwell
2. královského Oliver Cromwell, parlamentního Ruprecht Falcký
3. královského William Petty, parlamentního John Strafford
4. královského John Strafford, parlamentního William Petty
Jaké vojsko nakonec ve válce zvítězilo?
1. parlamentní vojsko zvítězilo
2. královské vojsko zvítězilo
3. boje byly nakonec nerozhodné
Karel I. uprchl ke Skotům, kteří jej zajali. Co s ním provedli?
1. Skotové ho předali parlamentistům jako zajatce.
2. Skotové ho popravili za velezradu.
3. Skotové ho propustili na svobodu. Avšak nakonec ho zajali sami Angličané.
4. Skotové ho odvezli do exilu do Francie.
Čeho se Karel I. pokusil využít?
1. S jeho souhlasem napadlo skotské vojsko Anglii, ale nakonec bylo poraženo.
2. S jeho souhlasem napadlo skotské vojsko Anglii a osvobodilo ho.
3. Snažil se vyvolat selskou vzpouru na venkově.
4. Snažil se vyvolat katolické povstání v okolí Londýna.
Jak na tuto královu akci reagoval parlament?
1. Prohlásil krále za zrádce, odsoudil ho a popravil.
2. Prohlásil krále za zrádce a ještě ve vězení byl zavražděn fanatickým kalvinistou.
3. Prohlásil krále za zrádce a nechal ho zavřít na doživotí do Toweru.
4. Prohlásil krále za zrádce, sesadila ho z trůnu a nechala potupně odejít do exilu.
V parlamentu docházelo k rozporům mezi různými skupinami. S nejradikálnějšími návrhy přicházela skupina, která chtěla vytvořit republiku, zrušit privilegia, volební právo, náboženskou svobodu a sociální reformu. Jak se této radikální skupině říkalo?
1. levelleři
2. presbyteráni
3. nezávislí
4. jakobíni
5. roajalisté
Co se stalo s Anglií po sesazení Karla I.?
1. Byla vyhlášena republika.
2. Na anglický trůn se dostal jeho syn Karel II.
3. Na anglický trůn se dostal dánský král.
4. Anglický trůn zůstal neobsazený.
Parlament však ztrácel popularitu až byl roku 1653 rozehnán. Kdo tak učinil a rozehnal anglický parlament?
1. Oliver Cromwell
2. Ruprecht Falcký
3. Kornet Joyce
4. John Hampden
Co po rozehnání parlamentu udělal?
1. Nastolil v Anglii vojenskou diktaturu. Vládl jako lord protektor.
2. Obnovil v Anglii monarchii, pozval krále Karla II. a sám vládl jako první ministr.
3. Obnovil v Anglii monarchii a sám se nechal prohlásit králem.
4. Nastolil v Anglii demokratické zřízení a sám se stal prvním prezidentem Anglie.
Roku 1651 vydal významný zákon zvaný navigační akta. Co zákon říkal?
1. Do Anglie směly dovážet zboží jen anglické lodě, nebo lodě ze země, kde bylo zboží vyrobeno.
2. Veškeré loďstvo v Anglii se stalo majetkem státu.
3. Do Anglie směly dovážet zboží všechny lodě, ale musely platit obrovské poplatky. Výjimkou bylo Španělsko.
4. Angličané směli vlastnit lodě, ale museli z nich platit speciální daň (navigační).
Navigační akta vyvolaly sérii válek s jednou evropskou zemí. S jakou?
1. s Nizozemím
2. s Francií
3. se Španělskem
4. s Rakouskem
5. se Švédskem
Co se stalo po smrti lorda protektora?
1. Restaurace Stuartovců - na anglický trůn usedl Karel II. a později jeho bratr Jakub II.
2. Restaurace Stuartovců - na anglický trůn usedl Karel II. a později jeho syn Jakub II.
3. Anglie pokračovala jako Republika až do konce století.
4. V Anglii se stal králem Jakub II.
Proti vládě Jakuba II. se zvedla silná opozice, ta povolala do země Viléma III. Oranžského spolu s jeho ženou Marií II. Stuartovnu a přijala ho roku 1688 za nového krále. Jakub II. musel uprchnout z Anglie. Jak se této revoluci říká?
1. slavná revoluce
2. námořní revoluce
3. růžová revoluce
4. protestantská revoluce
5. konečná revoluce
Vilém III. Oranžský vydává slavnou listinu Bill of Rights, neboli Deklaraci práv. Jaký politický systém nastolila vláda nového krále?
1. konstituční monarchii
2. absolutistickou monarchii
3. císařství
Roku 1707 za vlády Marie II. Stuartovny (manželky Viléma III.) anglický a skotský parlament schválil Zákon o unii. Co to znamenalo?
1. Vzniklo tak Spojené království Velké Británie
2. Sjednotila se církev mezi Anglií a Skotskem.
3. Sjednotila se Anglie s Nizozemím.
4. Vzniklo tak království Anglie a Skotska.

Anglická revoluce

Kvíz